jankovinovinky na Blog.cz

I haven´t been to see a ruinn of the Hrusov castle so long, then I decided to have a look there this summer. When I coped with a long road up and trough the forest I stood under The ruin. I don´t believe my eyes so I am surprised. The trees and shrubs disappeared, the ruins are repaired by the children´s group and two teachers as a leaders( altogether at about 30 peoples). They´ve made here so much of te work and the ruins are looks beautifully now. The walls are fixed and preserved, the courtyards are cleared. Is still here much work but the ruins don´t disapear yet and that is great !!!

Po táhlém stoupání a krátkém, ale prudkém klesání do dědinky Skýcov,míjím po levé straně rekonstruované vápenky(pece na pálení vápna, kterým tato obec proslula) a odbočuji na lesní cestu ke zřícenině hradu Hrušov, ukrytém na kopci za vysokými stromy. Vede sem i pěkná asfaltka z druhé strany- od Topoľčianok, letního sídla prezidentů bývalého Československa. Sem rád jezdil T.G.Masaryk a po okolí se projížděl na koni. Také v přilehlém hřebčinci se udržuje chov plemene lipicánů. Cestou z Topoľčianok na hrad mineme dvě další stáje s jezdeckými koňmi, kteří se pasou a prohánějí po okolních loukách.
Konečně se dostávám na louku pod hradem, kde je i pamětní kámen připomínající T.G.Masaryka. Jsem příjemně překvapen stavem hradu. Když jsem zde byl posledně před dvěma lety, hrad byl odsouzen k záníku- zarostený náletem dřevin, kopřivami a šípky, zdi se měnily v sutiny a hrad jsem téměř nenašel. Nyní po chodníku od hlavní silnice přicházela skupinka asi deseti lidí a tak jsem se k nim přidal. Po pár metrech se před námi objevuje zřícenina v celé své kráse- vyčištěná, okolní statné stromy bránící pohledu na celek jsou odstraněny a je slyšet smích dětí a povely dospělých. Přestože je sobota, parta asi dvaceti dětí od 12 do 17-ti let tu pod vedením učitele pilně pracuje- vozí na horní nádvoří kameny z rozpadlých vnějších zdí a hradeb. Po vstupu na horní část hradu se nás ujímá učitel a poskytuje nám přednášku o historii hradu i s názornými ukázkami perokreseb hradu v plném lesku. Věnuje se obnově a konzervaci hradu pod odborným vedením archeologů už druhý rok- o víkendech a prázdninách- spolu s dětmi a jejich rodiči a je to vidět. Hrad se pomalu vynořuje z hromady sutin a už mu nehrozí zánik. Příští rok sem zavítám rád opět, abych se přesvědčil, že nadšení neopadlo.

Až donedávna bola táto chátrajúca a rozpadávajúca sa zrúcanina odsúdená k zániku. Pred dvoma rokmi som pri návšteve objavil partu, ktorá voľačo kutrala a porábala na hrade. Dozvedel som sa, že bol vypracovaný projekt záchrany , pridelená dotácia a započaté práce. Vlani bola pod strechou kaplnka a pod zvyškami omietky sa zachovala časť malieb. Pri tohtoročnej návšteve už boli badateľné výsledky- vyčistená hradná studňa i časť horného paláca, hromady kamenných kvadrov a zreštaurovaná jedna miestnosť, vyspravené vonkajšie murivo atd. Je vidno, že hrad čaká lepšia budúcnosť, o čom svedčí aj rastúci počet návštevníkov, ktorý neváhajú absolvovať náročnú cestu

Letos jsem navštívil o prázdninách naši matičku Prahu s celou rodinou. Byl jsem zde po 32-ou letech. Vojančil jsem v r. 1972-74 v Hor. Počernicích na Bílém vrchu. Ubytování bylo výborné(na kolejích v Podolí), památky nezklamaly. Co mne však nenadchlo, bylo celkem vysoké vstupné do čehokoliv- dokonce i v restauraci u Fleků se platí za použití WC 10 Kč,a to i hosté restaurace. Pak mohou radní zkoumat, proč poklesla návštěvnost Prahy proti loňskému roku. U Kalicha je pro změnu vstup do restaurační části podmíněn objednávkou večeře- kávu a ostatní občerstvení se podává "ve výčepu", skromné to místnůstce zřízené z chodby, čemuž se podivovali i manželé turisté z Norska. Jediný upomínkový předmět od Kalicha byla pohlednice za 20 Kč, podtácky pod pivo se Švejkem byly k mání (snad) v restauraci-...Příště raději do Vídně, Praha stačila.V Praze je blaze, ale draze.

This year I have visited the country of my heart-Romania. I´m here thirdly but no last time. This way partly reproduce first way but from Rimnicu Vilcea I turn on the north to Sibiu, Alba Iulia, Aiud and the neighbouring roads to Buru, Luna de Sus on the head road to Oradea. The weather was quite good- at about 35°C- the wind blowed backwards and forwards, of course, more backwards and opposite. It´s worth it the experience face to face all this aroma of the village, particuralry after the morning, when the animals are going to the graze(sheeps, horses, cows and goats).But mind of their refuse- can be an accident one two!!!
The natural and the historical attractions are on the every step, so it´s the problem to make 100 km a day and have a look all the beauty along the road- I saw it all. The places whwere the gold was found, monasteries, churchs, the beautiful country and the nature, nice people who are gladly help you always- that all are waiting on the tourist. Better once experience then a hundred time to hear, I always say. Then see you fourthly !!! The photos click on the "Galerie").

Letos navštívím zemi svého srdce, Rumunsko, a to potřetí, vždy po pěti letech. První cesta vedla z Oradey přes Petrosani, Brašov, Tirgu Mures a Bistritu do Satu Mare. Druhá podél ukrajinských hranic do Suceavy a nižší cestou zpět do Satu Mare. Tato zčásti kopíruje trasu cesty první, ale v R. Vilcea zatáčí na sever a přes A. Iuliu, Aiud a bočními cestami do Buru a Luna de Sus na hlavní do Oradey.

Počasí bylo celkem snesitelné- do 35°C- semtam sprchlo a semtam- hlavně sem, foukal protivítr.Stojí za to si vychutnat ze sedla kola vůni rumunského venkova, hlavně po ránu, když se vyhání na pastvu veškerý možný dobytek- od krav, ovcí, přes kozy koně a prasata. Jen je třeba zvýšené opatrnosti při jízdě- hrozí uklouznutí na zbytcích po zvířatech a pád!!!

Taktéž přírodní a historické památky jsou v zachovalém stavu a v dostatečném množství, takže je někdy problém urazit aspoň 100 km a vidět vše, co se dá. Mi se to celkem zdařilo. Zlaté doly, kláštery a kostely,pěkná krajina a pohoří, milí a dobrosrdeční lidé ochotní pomoci i přes jazykovou bariéru, hrady a pevnosti- to vše čeká na návštěvníka- turistu v hojném množství. Jak se říká: lépe jednou zažít než stokrát slyšet !!! a proto za pět let zase naviděnou( fotky k článku viz Galerie).